Přírodní krásy Hostýnska

Rezervace, skály, prameny …

Oblast Hostýnských vrchů je ovšem také krajem, který oplývá množstvím přírodních krás. Aby zůstaly zachovány pro další generace, jsou mnohé části chráněny jako přírodní památky či rezervace.

Přírodní památky, rezervace, parky ...

Rezervace a přírodní památky

Mezi místa, přivádějící návštěvníky v úžas, patří nejen louky, lesy, ale v neposlední řadě je zde možné nalézt i množství přírodních unikátů. Patří mezi ně téměř 300 let staré stromy v památkové zóně Čerňava. Zde je možné spatřit typický karpatský les pralesovitého charakteru.

Zmíněná přírodní rezervace Čerňava má rozlohu 18 ha a chráněným územím se stala zejména díky jedlobukovému charakteru lesa. Proslulý je zejména památný strom Jedle pod Čerňavou, který je nejmohutnějším svého druhu ve zdejším regionu a roste zde již více než 180 let, čemuž také odpovídá obvod kmene 3,5 m. Návštěvníci se sem mohou dostat příjemnou cestou od rekreačního střediska Tesák.

Jinou zajímavostí pak je památná lípa v Kateřinicích s obvodem kmene téměř 6,50 m. Kateřinice se nachází v údolí potoka Kateřinky a jejich vznik se datuje již do počátku 16. století. Turisty přitahuje zejména svými přírodními krásami. Navíc se zde křižuje několik turistických a cyklistických stezek. Specialitou této malé obce je výroba hokejových puků, které jsou oficiálními hracími puky MS a OH, pořádaných Mezinárodní hokejovou federací. Nad obcí se tyčí vrchol Dubcová, na jehož úbočí se pak rozkládá další přírodní rezervace, Dubcová, která obsahuje prameniště s charakteristickou luční květenou.

Ovšem mezi přírodní zajímavosti je nutné zařadit také přírodní památku Bezedník nedaleko Lukova. Jde o rybník, o němž pověst praví, že nemá dno. Jeho součástí jsou však také bahnité mokřady. Kolem něj se pak rozprostírá řečená přírodní památka. Kromě rybníka pak je její součástí i krátký úsek Bělovodského potoak.

Podobné mokřadní louky a pastviny pak tvoří přírodní památku Pivovařiska a Zkrátka milovníci přírody si zde přijdou na své.

Hostýnské vrchy jsou sídlem dalších rezervací, jako je Sochová s až 150 let starými jedlobučinovými porosty, vynikající zejména unikátními geologickými útvary a pseudokrasovými jevy. Rezervace Sochová leží v nadmořské výšce 605-741 m a její rozloha je asi 16,5 ha. Na nejvyšší vrchol vedou vytesané schůdky a vyhlídku si mohou návštěvníci užívat z vyhlídkové plošiny. I tato rezervace má svůj památný strom, a sice Smrk pod Sochovou.

Na jihovýchodním svahu, nedaleko od turistické chaty Na Tesáku, se pak rozkládá přírodní rezervace Tesák. Jde o oblast s nejlépe zachovaným bylinným podrostem v Hostýnských vrších.

Na severním svahu Kelčského Javorníku se pak nachází další přírodní rezervace, a to Kelčský Javorník s typickou karpatskou flórou. Unikátem pak je také jediné vřesoviště Hostýnských vrchů, Vřesoviště Bílová. Všichni milovníci orchidejí by pak měli navštívit louky Pod Kozincem a Stráň, které jsou bohaté na karpatské orchideje.

Přírodní rezervace Smrdutá pak je místem, kde se nachází stejnojmenná, téměř 60 m dlouhá jeskyně, typická pisolitovou sintrovou výzdobou. Malým sedlem je oddělena od Čerňavy a nachází se nedaleko od Chvalčova. Nejdelší jeskyně nese stejné jméno jako celá rezervace, Smrdutá. Je asi 56 m dlouhá a je průchozi, ovšem vstup do ní je pouze na vlastní nebezpečí.

Za návštěvu stojí i sirné prameny pod Ojičnou u Mikulůvky, které jsou proslulé svými léčivými účinky. Upraveny byly již v roce 1900, nezjnámější je Fons Theodori, pojmenovaný po olomouckém arcibiskupovi Theodoru Kohnovi. A kdo míří k Sirným pramenům, ten určitě neopomene navštívit obec Mikulůvka, kde se nachází bývalý vodní mlýn či valašské dřevěnice.

Mnoho míst objevíte, když se vydáte na turistickou trasu, nebo po naučné stezce.

Skály a skalní útvary

V regionu Hostýnských vrchů se nachází i řada úchvatných skalních útvarů. Opodál zřícenin Lukov stojí za zmínku vrchol Skalný. Ten je snadno dostupný po značených turistických trasách, ovšem výstup na vrchol je poněkud obtížnější. Odměnou však je překrásný rozhled na Hostýnské vrchy. Skalní oblast pak zahrnuje samostatné skalní útvary, jako Orel, Vyhlídka či Kůň, které jsou oblíbeným cílem horolezců. Kousek od vrcholu pak vede turisticky značená hřebenová stezka.

V žádném případě však nejde o žádnou raritu, nedaleko se nachází další skupina skal, zvaná Králky. Jde o přírodní památku, tvořenou pískovcovými a slepencovými skalami. Celý masív dosahuje šířky asi 40 m a výšky cca 10 m. Rozeznat lze Malou, Velkou a Zamrzlou věž. Místo má i svou historii, protože na počátku 19. století se zde sešli potomci šlechtických rodin Seilernů z Lukova a Magnisů ze Strážnice. Upomínkou na toto setkání pak jsou do skály vtesaná sedadla i s kamenným stolem a údajně zde zasedalo valašské lovčí právo.

O něco jižněji pak ze svahu vystupují menší Paulusovy skalky.

Třetí významnější skalní skupinou je pak Držková. Mezi nejznámější skalní útvary zde patří Jehla, Druhá a Třetí skála, Přední skály či Plotnička. Držkovské skály jsou také předmětem některých místních lidových pověstí a údajně by zde měl být pochován vůdce valašského povstání z dob třicetileté války, Jan Adam z Vickova.

V blízkém okolí pak je možno nalézt i další skupinky skal, jako například Vrzavé skály, Lukovské skály či Jarcovská kula.

Další zajímavosti regionu

Kdo by se chtěl dozvědět o regionu něco více, ať již jde o kulturu, tradice, přírodu či faunu, ten by neměl vynechat trojici zdejších naučných stezek. Jižní část regionu přibližuje naučná stezka Lukov, krajinou a historií okolí Chvalčova pak návštěvníky provede naučná stezka Chodník Masarykových a s nejrůznějšími zajímavostmi území pak návštěvníky seznámí naučná stezka Hostýnské vrchy. Ovšem kromě putování po naučných stezkách je možné se s flórou a faunou blíže obeznámit také díky expozici Svatohostýnského muzea.

Stejně jako o historii tohoto kraje vypovídají architektonické či církevní památky, kulturní dědictví přežívá v množství lidových tradic. O těch svědčí mimo jiné neustále udržované svátky a folklórní zvyky, jako fašanky, oslavy Tříkrálové, stavění či kácení máje nebo pálení čarodějnic. Typický valašský folklór je pak představován mnoha soubory, ať již tanečními či hudebními.

Detailně se pak je možné s historií a zajímavostmi regionu Hostýnské vrchy seznámit v rámci mnohých muzejních expozic. Kromě Svatohostýnského muzea, přibližujícího historický vývoj oblasti, nabízejícího expozice napoleonských vojáků či expozici Thonet, je možné navštívit také Městské muzeum na zámku v Bystřici pod Hostýnem, které ukrývá mimo jiné sbírky bystřické a rajnochovické keramiky a kameniny. V obci Rusava je pak prezentována sbírka výtvarných děl a sbírka lidového umění. Zajímavé Muzeum dřevěného porculánu se pak nachází v obci Držková a je umístěno ve stylové kolibě. K vidění jsou expozice domácky vyráběného dřevěného nářadí a náčiní, zvaného dřevěný porculán.

V některých vesnicích pak přetrvává tradice starých řemesel, jako je výroba koňských postrojů, ruční tkaní koberců, výroba dřevěných hraček, keramiky či proslulých valašských frgálů.

Pokud by zde člověk něco nehledal, tak jsou to bezpochyby vinice. A přece! V obci Horní Lapač se nachází nejseverněji položené moravské vinice.